Již více než před pěti tisíci lety si obyvatelé Botai nacházejícího se na území dnešního Kazachstánu ochočili divoké koně na stepích Střední Asie. Právě tam poprvé spatřil světlo světa také nápoj známý jako kumis.
Jeho základem bylo kobylí mléko. To prošlo úpravou a dalo vzniknout nápoji, na němž si pochutnávaly zejména malé děti.
Znal ho už Čingischán?
Podle některých zdrojů se do chuti kumis zamiloval také kočující válečník Čingischán. Není tajemstvím, že pro tyhle válečníky, kteří byli věčně na cestách, měly klisny široké využití.
Byly totiž nejen možností, jak se dopravit z místa na místo, ale také zdrojem masa a samozřejmě také nápoje zvaného kumis.
Co je kumis?
„Tradiční kumis je fermentované kobylí mléko, které má lehce nakyslou chuť a malé procento alkoholu,“ vysvětluje fondazioneslowfood.com.
Vyrábí se fermentací syrového nepasterizovaného kobylího mléka po dobu několika dní, často za míchání nebo stloukání.
Během fermentačního procesu bakterie Lactobacilli okyselí mléko. Kvašení probíhalo v nádobách z koňské kůže, které mohly být ponechány na vršku jurty – stanu používaného kočovnými lidmi. Dnes se používají dřevěné kádě nebo plastové sudy.
Kobylí mléko se obvykle nekonzumuje syrové, protože mívá silný projímavý účinek, i když se tohoto účinku někdy léčebně využívá.
Kobylí mléko se vyznačuje vysokým obsahem vody a nízkým obsahem kalorií, celkovým obsahem sušiny, výrazně menším množstvím bílkovin, tuku a výrazně vyšším množstvím laktózy.
Potrava pro miminka
„Ve Střední Asii krmily matky svá miminka jemným druhem výživného kumis, který obsahoval velmi malé procento alkoholu,“ píše atlasobscura.com.
Dospělí pro sebe vyráběli daleko opojnější variantu kumis. Dnes se kumis vyrábí v továrnách, ale jen málokdy se fermentuje tak dlouho, aby byl skutečně silným alkoholem.
Obsahuje nanejvýš dvě procenta alkoholu. Pravdou také je, že se obvykle vyrábí z obohaceného kravského mléka. Tradiční opojnější kumis dělají pouze obyvatelé stepí.
Podává se před jídlem
Tradičně se kumis pije před jídlem, takže plné léčivé účinky se mohou absorbovat do těla ještě před začátkem konzumace a zpracováním potravin.
Kumis se podává studený nebo chlazený. Zpravidla se pije z malých miskovitých šálků bez ucha zvaných piyala.
Kočovní lidé žijící ve stepi přikládají kumis různé léčivé účinky a pijí ho během letní fáze transhumance.
Zdroj: fondazioneslowfood.com, atlasobscura.com
Autor: Karolína Nezbedová
