Hardtack je obvykle spojován s americkou občanskou válkou, jeho původ sahá ale ještě dál do historie, kdy potřebovali válečníci a námořníci najít jídlo, které se dalo uchovat na dlouhých cestách a v extrémně nepříznivých podmínkách.
Skladná a trvanlivá potravina, kterou ocenili námořníci
Zajištění jídla pro námořníky nebyl jednoduchý úkol. Běžný chléb vydržel na lodi jen pár dnů a ani skladování mouky nebylo optimální. Právě to byla příležitost pro hardtack, který se v historii vyskytuje pod celou řadou názvů, od lodního chleba až po mořský biskvet nebo psí suchary.
Jednoduché složení a cenová dostupnost
Suchar je vyrobený z mouky, vody a soli. Je levný a při dobrém uskladnění je jeho trvanlivost prakticky neomezená.
Nacházel a stále ještě nachází uplatnění tam, kde nejsou dostupné jiné potraviny nebo kde by se jiné jídlo zkazilo. Stal se nenahraditelným ve vybavení mnoha armád a námořnictev v průběhu 17., 18., a 19. století.
Suchary se vyráběly co nejtvrdší. Právě díky tvrdosti zůstala tato chlebová náhražka dlouhé roky v poživatelném stavu. Běžně se hardtack pekl dvakrát, pro časově náročné výpravy i čtyřikrát a připravoval se půl roku předem.
Takto vysušená a tvrdá potravina byla schopná odolávat extrémním výkyvům teplot a drsnému zacházení.
Před konzumací se obvykle namáčel. Kuchaři ho využívali k zahuštění polévek a omáček nebo si z něj dělali mouku.
Hodil se vojákům, námořníkům a prospektorům
Ze záznamů z roku 1588 vyplývá, že vojáci Royal Navy dostávali jako denní příděl libru hardtacku a pivo. Suchary se staly také základní potravinou pro prospektory, kteří v polovině 19. století pracovali ve zlatých dolech v Kalifornii.
Během občanské války v letech 1861-1865 hardtack sloužil jako základní potravina pro vojáky, kteří ho ale moc v lásce neměli a stěžovali si na jeho špatnou kvalitu.
Začali o něm zpívat i písně. Běžně si ho namáčeli v kávě a ani když se kvůli špatnému uskladnění dostal dovnitř sucharu hmyz, nevyhodil se. Nakonec to byly přece proteiny navíc.
Hardtack byl často tak tvrdý, že ho před konzumací rozbíjeli pažbami pušek. Pokud měli možnost, vařili z něj kaši, která se sladila hnědým cukrem a občas došlo i na vylepšení kapkou whisky.
Za vlády královny Viktorie se tyto trvanlivé suchary začaly vyrábět strojově a místo kulatého tvaru vznikaly šestiúhelníky, které se lépe skladovaly a přepravovaly. Jejich masivní použití u Royal Navy se zmenšilo až s příchodem konzervovaného masa.
Vyrábí se i dnes
Jako nepostradatelná složka potravy se hardtack udržel až do konce 20. století v zemích, jako jsou Japonsko a Jižní Korea, kde je populární svačinkou dodnes. V Itálii se podává k regionálním jídlům, jako jsou zeleninové a rybí saláty. Vyrábí se dodnes i v Německu, kde slouží potřebám armády a je mezi muži poměrně populární.
Určitě je zajímavé, že na Aljašce je to součást běžné stravy i dnes. Tvoří také součást balíčku pro přežití, který je standardním vybavením letadel.
Zdroj: wikijii.com, theprepared.com
Autor: Lída Kropáčková
