Turecký med a jemu podobné tvrdé cukrovinky mají svůj původ v daleké historii. Na druhou stranu sladká pochoutka, jíž u nás známe pod tímto názvem, pravděpodobně vůbec nepochází z Turecka.
Z historie tureckého medu
Zmiňovat se o původu tureckého medu, by se mohlo zdát jako nošení dříví do lesa. Odkud asi tak může pocházet? Přeci z Turecka. Jenže právě to není vůbec jisté, neboť daná cukrovinka je pod tímto názvem známa především u nás. Podobné sladkosti navíc pocházejí i z jiných oblastí ve Středomoří. V každém případě zřejmě nejstarší známou zmínku o pochutině podobné tureckému medu lze najít v arabské knize O lécích a prostých pokrmech, jež byla přeložena Gerardem z Cremony v první polovině 12. století. Zde se totiž nachází text o jisté arabské pochoutce, která se nazývala turun.
Kde turecký med ochutnat?
Turecký med u nás dříve platil za velmi oblíbenou cukrovinky. K dostání byl tedy běžně v obchodech s lahůdkami a na jarmarcích (tradičná trhy). Pro děti se navíc jednalo o oblíbenou laskominu na poutích. Na těchto místech ostatně můžete turecký med někdy sehnat i dnes. Objednat si jej také lze v některých e-shopech s cukrovinkami a samozřejmě si jej můžete připravit doma. Budete-li ovšem pobývat v Turecku, zde na něj nenarazíte. Koupit si lze ovšem chalvu, jež je tureckému medu v mnoha ohledech podobná(viz níže).
Jaké ingredience patří do tureckého medu?
Turecký med má jednoznačnou recepturu, takže existuje v podstatě pouze v jedné základní variantě. Patří do něj krupicový cukr, med, vaječný bílek, voda a nasekané či drcené oříšky. Obvykle jsou používány vyloupané pistácie a mandle, ale v tomto ohledu můžete experimentovat a použít takové ořechy, které vám nejvíce chutnají. Jednotlivé suroviny se každopádně uvaří a nechají ztuhnout, takže výsledkem je tvrdá cukrovinka specifické chuti, která chutná především dětem.
Turecký med nepatří mezi zdravé pokrmy
Jistě, můžete najít sto a jednu cukrovinku, které jsou ze zdravotního hlediska výrazně problematičtější než právě turecký med. Na druhou stranu ani tuto pochoutku by neměly konzumovat děti ve velkém, protože pak jim rozhodně neprospěje. Turecký med ovšem nápadně připomíná již zmíněná chalva, která je údajně nejstarším tureckým dezertem. Navíc je mnohem zdravější, neboť do ní nepatří cukr ani vaječné bílky, a krom medu a oříšku se do ní ještě kupříkladu přidává pasta tahini či loupané sezamové semínko.
Zajímavosti o tureckém medu
- Turecký med byl především v dřívějších dobách na poutích vystaven ve velkých blocích. Abyste jej mohli ochutnat, prodavači museli kousky odsekávat sekáčkem.
- V současné době už turecký med sice v konkurenci mnoha dalších cukrovinek děti tolik neláká, v některých domácnostech se ovšem připravuje jako vánoční cukroví.
- Výše jsme zmínili podobné cukrovinky z dalších středomořských oblastí. Ve Španělsku se kupříkladu nazývají turrón, v Itálii zase torrone.
- Za turecký med bývá někdy nepřesně označován sladký pokrm z Turecka zvaný lokum. To je ovšem měkká cukrovinka u nás někdy nazývaná „turecké potěšení“, která konzistencí připomíná marshmallow či želé.
- V tomto ohledu musíme zmínit populární knihu Lev, čarodějnice a skříň od Clivea Staplea Lewise. Edmund, jeden z hrdinů, je totiž údajně závislý na tureckém medu. Dle originálního textu se ovšem jedná právě o lokum.
