Jídlo bylo tehdy poznávacím znamením kultury. Základem jídelníčku byl chléb. Celozrnný chléb poskytoval energii, vitamíny, bílkoviny, pocit plodnosti a spokojenost. Už v 6. a 7. tisíciletí před naším letopočtem naši předkové pekli chléb v peci. Co dalšího nesmělo chybět na stolech starověkého Řecka?
Už ve starověku se rozlišovalo obyčejné jídlo, které Řekové jedli doma, a luxusnější pokrmy, které se podávaly na soukromých či veřejných banketech.
Základem pitného režimu bylo víno
Další důležitou surovinou kromě pečeného chleba byly olivy a olivový olej. Olivy dodávaly lidem kalorie a konzumovaly se po celý den.
Základem pitného režimu bylo samozřejmě víno. To se podávalo už od rána a typickou snídaní ve starověkém Řecku byl chléb namočený právě ve víně.
Konzumace masa nebyla tak běžná a dostupná jako dnes. Maso bylo vyhrazeno pro slavnostní příležitost. Jedlo se hlavně pečené jehněčí, kozí či vepřové maso. Na venkově převládalo maso zaječí, zvěřinové či hovězí.
Klasičtější položkou na menu byly ryby a mořské plody. Už tehdy se ale mezi lidmi našli vegetariány a vegetariánství patřilo i k filozofiím Pythagora v 5. a 6. století před naším letopočtem. Pythagoras totiž přirovnával jezení masa ke kanibalismu.
Na obědových stolech ve starověku se často objevovala čočka, ječmenová kaše, tuříny a jiné pokrmy, které měly v základu obilí. Třeba ječmen se připravoval na ohni s vínem a kozím sýrem.
Vojáci dostávali černý vývar z krve
Venkované více než měšťané zahrnovali své stoly ovocem a zeleninou a také ořechy. Vojáci dostávali jednoduchá jídla, třeba cibuli se sýrem. Sparťané dostávali také ječmenové koláče a černý vývar z krve vařený s prasečí nohou. Tento vývar se dochucoval octem a vínem.
Sůl byla ve starověku cennou komoditou, sbírala se na břehu moří a těžila ze slaných jezer.
Už ve starověku se po dobrém jídle podávaly dezerty. Často to byla vařená cizrna nebo sušené fazole, jablka či fíky.
Zdroj: greece-is.com
Autor: Naďa Brožová
