Nová studie zjistila, že jedlý hmyz by mohl být řešením, jak se vyhnout globální potravinové krizi. Nejprve se však lidé musí zbavit odporu, který při myšlence, že budou jíst hmyz, pociťují.
Musí se změnit postoj lidí
Hmyz je ekologicky udržitelným zdrojem potravin s výrazně nižší uhlíkovou stopou ve srovnání s výrobou masa.
Pokud se však má jedlý hmyz stát běžným zdrojem potravy, musí se v první řadě změnit postoj lidí ke konzumaci hmyzu a stejně tak i současné zemědělské techniky a technologie.
Hmyz je spojován s chudobou
V západních zemích je pěstování jedlého hmyzu stále velmi vzácné a jeho konzumace je považována za velice neobvyklou.
V některých zemích, kde se hmyz konzumuje běžně, se však zakořenilo, že jedení hmyzu je spojeno s chudobou.
Je třeba se zaměřit na mladou generaci
Nejlepší způsob, jak zařadit konzumaci hmyzu do běžného celosvětového života, je zaměřit se na mladou generaci, která projevila zájem o konzumaci hmyzu v nerozpoznatelných formách.
Může jít třeba o formu prášku nebo mouky používané do sušenek nebo do energetických nápojů.
Potravinová krize se blíží
Celosvětová potravinová bezpečnost čelí vážným rizikům, včetně rychle se měnícího klimatu a rozšiřující se globální populace.
Vědci odhalili, že jedlý hmyz má vysokou nutriční hodnotu a je životaschopnou alternativou udržitelného zdroje bílkovin.
Chov hmyzu, který se dá provádět v podstatě kdekoliv, včetně městských oblastí, využívá mnohem menší množství půdy, vody a krmiva a produkuje mnohem méně skleníkových plynů, než je tomu u produkce masa.
Jeden z autorů této studie řekl: „Jedlý hmyz je fascinující. Přestože lidé jedli hmyz v průběhu historie a přibližně dvě miliardy lidí ho jedí běžně i dnes, je výzkum na toto téma relativně nový. Jedlý hmyz by mohl být ideálním řešením problému, jak udržitelným způsobem uspokojit rostoucí poptávku po potravinách.“
Je nám to odporné
Největším problémem zůstává zakořeněná myšlenka především v západních zemích, kde konzumaci hmyzu považujeme za bizarní. Přijde nám to odporné a samotného hmyzu jako takového se spousta lidí štítí.
Autor: Laura Vlková
