Smažený kapr vám vlastně nikdy pořádně nechutnal? Nebo jen zkrátka letos chcete zkusit jiný pokrm? Vězte, že existuje mnoho jídel, které mohou tuto tradiční vánoční rybu perfektně nahradit.
Vánoční kapr nemusí být jedinou štědrovečerní večeří
Vzhledem k letnímu počasí, jemuž dominovala dlouhá sucha a horka, bude letos výlov kaprů slabší, protože ryby mají nižší přírůstky. Mnohá rybářství proto plánují zdražit, takže na Vánoce za kapra pravděpodobně zaplatíte více, než jste byli doposud zvyklí. Ačkoli je však cena i přes 100 Kč za kilo vysoká, váš rodinný rozpočet na příští rok zřejmě nezruinuje. Kapr jako jedna z vánočních tradic si tak opět najde cestu na mnoho stolů. Proč ale vlastně letos nezkusit něco nového?
Samozřejmě že jako vhodné alternativy se nabízejí jiné druhy ryb. Tak třeba takový losos není tolik cítit po rybině a obvykle neobsahuje ani tolik kostí, což platí i pro pražmu královskou. Štědrovečerní tabuli pak může tvořit i pstruh (udělaný např. na mandlích), případně makrela (na červeném víně). Chybu navíc neuděláte ani filety z candáta anebo halibuta (platýs obecný).
Proč se ale na Vánoce vlastně konzumují právě ryby? Ryba je křesťanský symbol, který zavedly již ranní vyznavači tohoto náboženství. Primitivní symbol ryby (tzv. Ichthys) byl obecně rozšířený. Mnoho učedníku Krista se totiž „rekrutovalo“ mezi rybáři a sám Ježíš svou „dvanáctku“ označil za „rybáře lidí“. Ryba se tak stala poměrně logickým symbolem Vánoc, tedy svátkem narození Ježíše Krista. Musíme ale doplnit, že v českých zemích je tradice vánočního kapra známa až od 19. století.
Předtím tvořil štědrovečerní večeři zejména houbový kuba, který se dělá z ječných krup, hub a koření. Jedná se tedy o zajímavý tip pro vegetariány. Ti mohou letos na Vánoce vyzkoušet i celerové řízky, které jsou výtečnou alternativou řízků z kapra a navíc se skvěle hodí k bramborovému salátu. Pokud se ale nechcete vzdát masa, připravte si vinnou klobásu. Ta se v některých domácnostech jí jako předkrm, nicméně může být i hlavním jídlem, a to např. se šťouchanými bramborami a se zelím.
Štědrovečerní večeře v dalších evropských zemích
Pokud byste chtěli vyzkoušet ještě něco jiného, můžete se inspirovat ve světě. V sousedním Německu se sice na Štědrý večer servíruje smažený kapr, ale mnohde se konzumuje pečená husa, a to s bramborami, fazolkami, kapustou a kysaným zelím. Ostatně zvyk připravovat na Vánoce pečenou husu existuje i ve Francii, kde je podávána s nádivkou z jedlých kaštanů a dalších pečení, anebo v Anglii. Právě zde ovšem v posledních letech pečenou husu vytlačuje krocan či hovězí.
V Itálii se bez překvapení podává na Štědrý večer těstoviny s pečeným masem či rybami a dalšími plody moře. Ve Španělsku jsou pak stejně jako u nás zvyklí servírovat ryby, a to opět ve „společnosti“ jiných plodů moře. Naši sousedé Poláci si potrpí na sledě v zálivce ze zakysané smetany, přičemž se podávají i gratinované (zapékané) ryby, jež jsou servírovány s vejci a bramborami.
Pokud se vám nechce vymýšlet jedno konkrétní jídlo, které bude ozdobou štědrovečerní tabule, můžete letos Vánoce vyřešit na „skandinávský způsob“. V takovém Švédsku se kupříkladu stoly zaplní mnoha druhy pokrmů (tzv. julbord), přičemž obdobný zvyk mají i na Islandu. Součástí těchto svátečních tabulí bývá jehněčí maso či různé druhy drůbeže. Tento způsob je sice náročnější na přípravu, na druhou stranu si štědrovečerní večeři pořádně užijete a na své si přijde opravdu každý.
