Houbařskému národu začíná sezóna, kdy brzy ráno vyráží do lesů hledat houbovou nadílku. Víte, jaký les je nejlepší a jak na první dobrou poznat jedovatou houbu? Dnešní tipy vám třeba pomohou zaplnit košík a poobědvat skvělou smaženici.
Zajímavé je, že spousta lidí houby rádo sbírá, ale pak je nejí. Přitom houby, kterým se říkávalo maso chudých, jsou bohaté na vitaminy a enzymy. Hodně je proto využívá farmaceutický průmysl.
Existuje více než čtrnáct tisíc hub a i zkušený mykolog může narazit na nějaký nový druh, který nezná. Než vyrazíte do lesa, určitě si o houbách něco načtěte a ideálně s sebou vezměte zkušenějšího houbaře.
Jak poznat jedovatou houbu
Základními ukazateli, že houba je jedovatá, jsou bílé žábry pod kloboukem a kroužek kolem nohy. Klobouk navíc bývá do špičky. Těchto hub si raději nevšímejte. Nikdy nesbírejte ani ty, u kterých si nejste jisti. Následky by mohly být fatální.
Další vodítka, které vám napoví, že je houba jedovatá, se ukážou při samotném sběru. Nedotčené houby jsou totiž samy od sebe podezřelé. Na jedovaté houby nejdou ani slimáci ani hmyz.
Všímejte si barev. Jasně červené nebo fialové odstíny jsou podezřelé.
V českých lesích je samozřejmě velké množství hub, které jedlé jsou. Patří mezi ně bedla, hlíva, hřib, klouzek nebo kozák.
Jak si odnést plný košík
Dodržte pár základní tipů a určitě neodejdete s prázdnou:
- Zaměřte se na vlhká místa v blízkosti potůčků nebo většího mechového porostu, a to zejména v letních měsících.
- Na jaře nebo na podzim hledejte spíš slunečná stanoviště, kde bude pro houby dostatek tepla.
- V hustých křovinách mohou být schované nejlepší úlovky, protože ne každý houbař se do nich vydá.
- Nejvíce hub je na jihozápadních a severozápadních svazích. Místa orientovaná na jih či východ jsou o poznání chudší na sběr.
- Pozorujte stromy v lese, podle nich poznáte, na jaké houby můžete narazit. Ve smrkovém lese narazíte na hřiby či ryzce, zatímco kozáky najdete pod břízami.
Tak hodně štěstí a buďte při sběru maximálně opatrní. Následky mohou být skutečně fatální.
Autor: Martina Drudíková