Co se vlastně děje v našem mozku, když se během dne zasníme a na chvíli přestaneme vnímat okolní ruch? Zdánlivě bezmyšlenkovité „létání v oblacích“ může podle vědců pomoci při učení a posilování paměti.
Výzkumníci z Harvardu nedávno provedli fascinující studii zaměřenou na mozkovou aktivitu myší při pohledu na dva obrázky s odlišnými šachovnicovými vzory a následného denního snění.
Vědci zjistili, že v době odpočinku mezi jednotlivými obrázky se myšlenky myší vracely k šachovnicovým vzorům. Vzorce neuronů, které se aktivovaly během snění, byly totiž velmi podobné vzorcům neuronů aktivovaným při původním zobrazení obrázků.
Během snění se mozek učí
Ještě zajímavější bylo, že neurony aktivované během denního snění následně ovlivnily, které neurony se aktivují při opětovném zobrazení obrázku. Tento proces nazvali vědci „reprezentační drift“, k němuž dochází, když se vzorce neuronů, které se aktivují pro jednotlivé obrázky, začnou stále více lišit, až se na každém obrázku podílí téměř jedinečná sada neuronů.
Autor studie Mark Andermann proces opakované aktivace stejných neuronů vysvětlil podle Medical News Today takto: „Vzorce reaktivace během klidného bdění po několika prvních zhlédnutích obrázku myší se ve skutečnosti více podobají tomu, jak bude vypadat mozková reakce na stejný obrázek v budoucnosti, po dalším šedesátém zhlédnutí obrázku. Jinými slovy, tyto offline reaktivační vzorce ve skutečnosti předpovídají budoucí plasticitu v tom, jak mozek reaguje na obrázek, a také předpovídají, jak se mozek postupně naučí rozlišovat dva nové obrázky jako odlišné.“
„Myš může tento nový obrázek začlenit do svého modelu světa na základě všech předchozích obrázků, které viděla – něco jako když v New Yorku uvidíte malé chlupaté zvíře na vodítku a pak si říkáte: ‚Byla to kočka, nebo pes?“ vysvětlili vědci webu Fortune. „Pak na to přijdete, a když se na zvíře podíváte příště, je vám jasné, co to je.“
Myši a lidi
Hlavním omezením tohoto výzkumu je, že předmětem studie byly myši, jejichž myšlenkové procesy nemusí odpovídat těm lidským. Navíc ani přes schopnost sledovat aktivitu tisíců neuronů, nemohli výzkumníci zachytit vše, co se v mozku děje. Další výzkumy budou mít za cíl zjištění potvrdit (či vyvrátit) a prozkoumat, jak moc odpovídají činnosti lidského mozku.
Každopádně až vám příště někdo vytkne, že zase létáte v oblacích, můžete s klidem odpovědět, že pracujete na posílení své paměti.
Zdroj: Nghia D. Nguye, Cortical reactivations predict future sensory responses, 2023, Fortune, Medical News Today
Autor: Dominika Jandorová
