Spánek tvoří přibližně jednu třetinu našeho života a jeho skutečný účel je zčásti stále zahalen tajemstvím. Jedno je však jisté. Bez kvalitního spánku lidské tělo nedokáže fungovat správně.
Většina dospělých potřebuje každou noc 7 až 9 hodin spánku, o jeho účelu se však stále mnoho neví. Panuje ale všeobecné přesvědčení, že spánek je nezbytný z mnoha biologických důvodů.
Úspora energie
Jedna z převládajících teorií tvrdí, že spánek slouží k ušetření energie. Během spánku se totiž snižuje rychlost našeho metabolismu, což vede k výraznému snížení energetického výdeje. Studie z roku 2017 přišla se závěrem, že plnohodnotný spánek může v porovnání s bdělým stavem ušetřit až 35 % denní energie.
Buněčná obnova
Tzv. teorie obnovy zase tvrdí, že tělo potřebuje spánek, aby se mohlo „opravit“. Během spánku dochází k mnoha zásadním procesům, jako je obnova svalů, syntéza bílkovin, růst tkání a uvolňování hormonů.
Čištění mozku
Podle teorie plasticity mozku má spánek zásadní význam pro fungování mozku a upevňování paměti. Během spánku dochází k reorganizaci nervových spojení a odstraňování odpadních produktů z mozku.
Podle studie Giny Poe spánek přispívá ke správnému fungování paměti tím, že přeměňuje krátkodobé vzpomínky na dlouhodobé a odstraňuje nepotřebné informace, čímž zlepšuje učení, řešení problémů, kreativitu, rozhodovací schopnosti, koncentraci a emoční pohodu.
Nedostatek spánku může vést k výkyvům nálad, úzkosti, depresi, problémům s pamětí a snížené bdělosti, což má dopad na naši každodenní výkonnost.
Řízení hmotnosti
Význam spánku je však mnohem komplexnější. Podílí se například na regulaci hmotnosti prostřednictvím kontroly hormonů hladu. Ghrelin, který stimuluje chuť k jídlu, se při nedostatku spánku zvyšuje, zatímco leptin, jenž je zodpovědný za pocit sytosti, se snižuje.
Tato nerovnováha způsobuje, že máte větší hlad, což může vést ke konzumaci většího množství kalorií a přibírání na váze. Studie z roku 2018 spojila chronickou spánkovou deprivaci s obezitou, metabolickým syndromem, cukrovkou 2. typu a inzulinovou rezistencí.
Podpora imunitního systému
Na kvalitním spánku závisí také silný imunitní systém. Během spánku tělo produkuje cytokiny – bílkoviny, které bojují proti infekcím a zánětům. Vytváří také protilátky a buňky, které nás chrání před nemocemi.
Zdraví srdce
Vědci se domnívají, že spánek podporuje zdraví srdce, i když přesná souvislost není jasná. Lidé, kteří málo spí nebo se v noci často budí, mohou mít podle amerického Národního institutu zdraví vyšší riziko ischemické srdeční choroby, vysokého krevního tlaku, obezity a mrtvice.
Zdroj: Národní institut zdraví, Healthline, Sleep Foundation, Markus H. Schmidt, State-dependent metabolic partitioning and energy conservation: A theoretical framework for understanding the function of sleep, 2017, Gina R. Poe, Sleep Is for Forgetting, 2017, Jonathan Cedernaes, Acute sleep loss results in tissue-specific alterations in genome-wide DNA methylation state and metabolic fuel utilization in humus, 2018
Autor: Dominika Jandorová
