Norská kuchyně patří mezi typické zástupce skandinávského stravování. V místních restauracích je nicméně možné ochutnat velmi zajímavé pokrmy.
Původ norské kuchyně
Norsko bylo osídleno už před více než 10 000 lety. Ačkoli od té doby uplynula spousta času, vzhledem ke specifickým podmínkám se zdejší kuchyně po tisíciletí příliš neměnila. Samozřejmě že i na charakter této země měla vliv globalizace, takže tu jsou oblíbená stejná jídla jako v mnoha dalších oblastech světa (pizza, tacos apod.), nicméně i tak má místní kuchyně typicky severský charakter.
Typické pokrmy norské kuchyně
V severní Evropě panuje chladné počasí. Tradiční norská kuchyně je navíc postavena na lokálních surovinách, které jsou dostupné v horách, rozlehlé divočině i v pobřežních oblastech. Stojí tedy na rybách, mořských plodech a zvěřině, ale také sýrech a kořenové zelenině.
Pro norskou kuchyni jsou skutečně typické ryby a mořské plody. Ve světě získal širokou oblibu uzený losos, nicméně místní „legendou“ je lutefisk, tedy bílá ryba (nejčastěji treska) sušená vzduchem či sušená a solená a následně naložená v louhu, díky čemuž připomíná želatinu.
V Norsku jsou oblíbené i masné pokrmy, které nejsou založeny na rybách. Zmínit musíme především fårikål, což je norské národní jídlo, jehož název lze přeložit jako „ovce v zelí“. Jde o skopové maso s dušeným zelím a černým pepřem, které je podáváno s bramborami (o nich níže).
Mezi populární pokrmy patří i sýry, které jsou velmi rozmanité. Za typický mléčný pokrm je považován brunost, tedy sýr z kozího a kravského mléka, jenž je vyráběn dlouhým vařením směsi syrovátky, mléka a smetany. Z mléčných výrobků můžeme jmenovat i skyr, který v minulosti doputoval z Norska na Island, s nímž je dnes nejčastěji spojován.
Brambory představují v Norsku typickou přílohu, ačkoli se tato surovina dostala do Evropy až po Kolumbově objevení Ameriky. Mezi další využívané druhy zeleniny patří zelí, mrkev, brokolice, květák nebo tuřín. Oblíbené je také ovoce jako jablka, třešně či lesní plody.
Norská kuchyně je spojována i s některými nápoji. Norové opravdu milují kávu a pijí ji opravdu hodně (viz níže). Oblíbené tu je rovněž pivo, stejně jako akvavit, což je hořký destilát populární v celé Skandinávii. Jedná se o alkohol z obilí či brambor s kořením, z něhož je nejdůležitější kmín.
Norská kuchyně a zdraví
Norskou kuchyni je možné považovat za poměrně zdravou. Ryby a zvěřina obecně patří k nejzdravějším druhům masa, když např. silně nezakyselují lidský organismus. Pokrmy postavené na tradičních receptech obecně nejsou považovány za příliš problematické, některé moderní formy stravování, jež se do Norska dostaly (fastfoody), už ovšem mohou škodit.
Zajímavosti o norské kuchyni
- Fårikål se v roce 2012 zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Na náměstí Spikersuppa v Oslu bylo totiž uvařeno 594 kg tohoto jídla, na němž si pochutnalo cca 10 000 hostů.
- Lutefisk, tedy rosolovitá ryba bývá součástí vánoční hostiny, a to nejen v Norsku, ale také ve Švédsku nebo Finsku.
- Norové si opravdu potrpí na pití kávy. Největšími pijáky tohoto nápoje na světě jsou sice Finové, Norové ale společně s dalšími Skandinávci ihned následují.
- Norská kuchyně stále stojí i na velrybím masu. Norové obnovili lov velryb v roce 1993 i přes nezávazný globální zákaz, byť místní vláda zakázala export velrybích produktů.
- Název výše zmíněného destilátu akvavit v překladu znamená „živá voda“. Netřeba asi dodávat, že vypijete-li tohoto nápoje s obsahem alkoholu 37,5 % až 45% hodně, příliš živí nebudete.
