Aspartam, jedno z nejpoužívanějších umělých sladidel, má být zařazen mezi „pravděpodobně karcinogenní“ látky. Světovou zdravotnickou organizaci k tomuto kroku mělo dovést přezkoumávání stovek studií. Co to však ve skutečnosti znamená?
Aspartam se používá již desítky let, je schválen orgány pro bezpečnost potravin a najdete ho v mnoha dietních potravinách a potravinách bez cukru (např. Coca-Cola Zero nebo Pepsi Max). Nyní se ale okolo jeho bezpečnosti rozvířila bouřlivá diskuse.
Zmatky v rámci WHO
Dle informací agentury Reuters bude aspartam zařazen na seznam „pravděpodobně karcinogenních látek pro člověka“. Tento krok má na základě analýzy přibližně 1 300 studií o aspartamu a rakovině učinit Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), což je výzkumná složka Světové zdravotnické organizace (WHO).
Tato skupina však neurčuje, jaké množství látky je třeba zkonzumovat, aby mohla potenciálně škodit. Tímto úkolem je pověřena samostatná pobočka WHO, která se zaměřuje na potravinářské přídatné látky (JECFA).
A aby v tom spotřebitelé a výrobci měli ještě větší zmatek, podle webu Eat This, Not That, mají obě skupiny – IARC i JECFA – vydat svá samostatná prohlášení o aspartamu ve stejný den – 14. července 2023.
Nebezpečný, ale jak moc?
Podobná rozhodnutí IARC v minulosti u různých látek vyvolala mezi spotřebiteli obavy z jejich používání, vedla k soudním sporům a tlačila na výrobce, aby přepracovali receptury a přešli na alternativy.
Když bylo zpracované červené maso zařazeno do kategorie karcinogenních látek, některé zdroje ho přirovnávaly ke kouření. Ovšem realita je spíše taková, že pokud bude 100 lidí jíst každý den až do konce života 50 g slaniny (navíc k té slanině, co už podle průměru konzumují), vedlo by to k rakovině střev pouze u jednoho člověka (čistě statisticky).
Stejné nejasnosti panují i kolem aspartamu. WHO ho sice hodlá zařadit do skupiny „pravděpodobně karcinogenní pro lidi“ (což znamená, že důkazů o jeho nebezpečnosti neexistuje mnoho), na druhou stranu JECFA uvádí, že by člověk musel denně vypít 12 až 36 plechovek dietní limonády, aby byl ohrožen. S tímto názorem se podle BBC široce ztotožňují národní regulační orgány, mimo jiné ve Spojených státech a v Evropě.
Aspartam předmětem studií
Aspartam je již řadu let předmětem rozsáhlých studií. Loni provedená observační studie ve Francii mezi 100 000 dospělými ukázala, že lidé, kteří konzumovali větší množství umělých sladidel včetně aspartamu, měli mírně vyšší riziko rakoviny.
Navázala tak na studii z italského Ramazziniho institutu z počátku roku 2000, která uváděla, že některé druhy rakoviny u myší a potkanů souvisejí s aspartamem. První studie však nedokázala prokázat, že je to právě aspartam, co způsobuje zvýšené riziko rakoviny, a o metodice druhé studie byly vzneseny pochybnosti, a to i ze strany úřadu EFSA, který ji posuzoval.
Jak už to tak bývá, zdá se, že i zde platí obecné doporučení „všeho s mírou“. Upřednostňování co nejméně zpracovaných potravin je nejlepší způsob, jak minimalizovat příjem těchto potenciálně karcinogenních umělých chemikálií, ale občasná konzumace výrobků slazených aspartamem škody nenapáchá.
Zdroj: Eat This, Not That, Reuters, BBC, Ch. Debras, Artificial sweeteners and cancer risk: Results from the NutriNet-Santé population-based cohort study, 2022
Autor: Dominika Jandorová
