Vánoční období máme již za sebou, oficiálně skončilo na Tři krále (6. ledna) a další významný den, Popeleční středa, vychází letos na 2. března. Na období mezi těmito dny připadá masopust. Pojďme si připomenout, jak ho slavili naši předci.
Kdy a proč se masopust slaví?
Server Lidovky uvádí, že nejstarší zmínky o masopustu sahají až do 13. století. Toto období je také někdy označováno slovy jako fašank nebo karneval a jeho přesný význam znamená „opuštění masa“, což odkazuje na následný předvelikonoční půst.
Začátek masopustu je neměnný, připadá vždy na Tři krále. Jeho konec se odvíjí od data Velikonoc, respektive Popeleční středy, a pohybuje se v rozmezí od poloviny února do začátku března. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst a masopust se stal jakousi přípravou na postní období. Proto byl spojen se zábavami, ale hlavně s hojností jídla a pití.
Co se jedlo o masopustu?
Jelikož cílem masopustu byla „příprava“ na půst, pořádalo se velké množství zabijaček, které vrcholily Tučným čtvrtkem, posledním masopustním čtvrtkem. Chladné počasí navíc umožňovalo to, co se hned nesnědlo, uchovat. Masopust tak byl obdobím uzeného masa, klobás nebo slaniny.
Nejedlo se však pouze maso. Velmi rozšířeným pokrmem se staly koblihy, u kterých se kladl důraz na mastnotu. Na Valašsku se smažily převážně na sádle, kterého byl díky zabijačkám dostatek, nebo na másle či bukvicovém oleji.
Jak uvádí web Muzea regionu Valašsko, oblíbené byly koblihy makové, fíkové, kdoulové, šalvějové či řeřichové. Řeřichové prý byly obzvláště populární a jejich výrobu měli na starost profesionální pekaři zvaní kobližníci. Hospodyně však nejčastěji sahaly po dostupnějších švestkových povidlech.
Kromě koblih se v některých valašských domácnostech podávaly boží milosti – pečivo z nekynutého těsta obalené v cukru. Dříve se pečivo používalo také jako obětina. Hospodáři jej nosívali na pole, aby si zajistili dobrou úrodu.
Když nastal půst
Popeleční středa již byla striktnější, ačkoliv dopoledne byly ještě povoleny mastné rohlíky s máslem nebo alkohol. Počínaje obědem však nastalo období půstu, a lidé si tak místo klobás mohli dopřát maximálně čočku s vajíčkem nebo pečené brambory.
I když se již v současnosti většina těchto tradic nedodržuje, v určité pozměněné podobě jsou tu přece jen s námi. Jaro je časem různých detoxikačních diet, kdy je cílem omezit konzumaci alkoholu a „těžkých potravin“, jako je červené maso a zpracované výrobky.
Ačkoliv nemusíme věřit na jejich účinnost ohledně „očisty organismu“, je dobré si čas od času připomenout, že dlouhotrvající hojnost může být také škodlivá.
Zdroj: Muzeum regionu Valašsko, Lidovky, Extra, iPrima
Autor: Dominika Jandorová
