Placky, které se v jiných regionech nazývaly třeba křeháčky, křesné pekáče, hnětánky, krajance nebo přesné pagáče, mají jedno společné. Jde o levné jídlo a původ lze hledat v chudých krajích, kde si lidé nemohli dopřát chléb. Dnes přichází do módy nekynuté pečivo, a tak se vrací i křesné placky.
Kromě základních surovin, jako je mouka a voda, se placky dočkaly i vylepšení v přidání dalších surovin, jako je olej, máslo, sádlo, smetana, vejce, koření, bylinky nebo cukr.
Recept z Orlických hor
Původní název podle Královohradeckého zpravodaje pochází z Orlických hor a Podorlicka. Křesné placky jsou dělané z křesné mouky. Šlo o první namletou mouku poté, co se opotřebovaná plocha mlýnských kamenů opět narýhovala, aby kameny dobře plnily svou funkci.
Recept z tohoto kraje je prostý, ale nejde už jen o placky z vody a mouky. Na výrobu placek se použil 1 kg hladké mouky, půl lžičky soli, jedno vejce, 7 lžic oleje a také mléko, kolik bylo třeba. To lze nahradit v levnější variantě vodou.
Z uvedených surovin se vypracuje tužší těsto. To se rozdělí na malé kousky, ze kterých se vytváří bochánky a na plechu se roztáhnou na placky. Ty se pečou v předehřáté troubě asi dvacet minut. Po upečení se pomažou tukem (máslo, sádlo, olej). Do těsta se může přidat koření, jako je česnek nebo paprika.
Pokud máte na chalupě kamna, placky se běžně dělaly na plotně a jedly se třeba k snídani s meltou. Mohly skvěle nahradit chleba jako přílohu k celé řadě jídel, a pokud se pekly bez koření, dětem se potřely medem nebo marmeládou.
Placky dělali i na Vysočině
Jeden jednoduchý recept na čerstvé a křupavé placky, které se dělaly na Ždársku, uvádí Rozhlas Vysočina.
Na těsto je třeba vlažná voda, hladká mouka, sůl a přepuštěné máslo.
Vyválí se tužší těsto a přidá se do něj škraloup z másla, který vznikne, když se máslo přepouští. Zbytek másla se nechá na potření. Bochánky se vyválí na placky a ty se pečou v troubě nebo na plotně kamen. Jde to i na sucho na těžké litinové pánvi na sporáku. K upečení by mělo stačit 10 minut.
Křesné placky si často starší lidé spojují s dětstvím
Pamětníci také vzpomínají na placky ze svého dětství, které se zadělávaly smetanou, a kromě špetky soli se přidával cukr, máslo a vejce. Placky byly sice tvrdší, ale lidé si je brávali na cesty, protože jim nevadilo ani horko, ani zima.
Placky se dělali i v pozdějších dobách, když už si lidé chleba nepekli, ale kupovali. Stále však bylo mnoho malých vesnic, kde obchod nebyl, a když bylo pečivo třeba, placky bohatě stačily.
Česká kuchyně se soustředila na pšeničnou mouku, ale stejně dobře se dá použít i kukuřičná nebo pohanková mouka. Nakonec lze čerpat inspiraci i v cizích kuchyních, protože nekynuté placky jsou nejjednodušším pečivem, které se připravuje po celém světě. Inspirací může být indický naan nebo španělská tortilla.
Zdroj: Rozhlas Vysočina, Královohradecký zpravodaj, Labužník.cz
Autor: Lída Kropáčková
