Když s podzimem začíná klesat teplota k nule, je ideální čas zahnat chlad velkým hrnkem svařeného vína a naplnit tak svůj domov uklidňující vůní červeného vína, citrusů a koření.
Už jen zmínka o svařeném víně vyvolává v mnohých představu zimních zasněžených vánočních scenérií. Ačkoli je svařák součástí současných vánočních oslav v celé Evropě, zvyky a recepty se mohou poněkud lišit. Jedno však mají společné – teplé červené víno s cukrem okořeněné skořicí a hřebíčkem.
Dlouhá historie svařeného vína zahrnuje pohanské i křesťanské pověsti, prochází starověkým i novodobým světem, až se z něj stal oblíbený vánoční nápoj.
Vše začalo v Řecku
Ať už pro slavnostní účely, nebo na posilněnou, svařené víno je známé již nejméně 2000 let. Jak uvádí web The Conversation, starořecká verze svařeného vína, Ypocras nebo Hippocras, má svůj název podle Hippokrata, řeckého lékaře považovaného za otce medicíny.
Rané verze svařeného vína lze nalézt již ve starověkém Řecku. Víno hrálo v řeckém starověku důležitou roli v lékařství. V jediné starověké kuchařské knize, která se dochovala do dnešních dnů, s názvem De re coquinaria se lze setkat s několika verzemi kořeněného vína a vína s medem a pepřem.
Staří Řekové totiž nebyli zrovna typem lidí, kteří by nechávali na stole víno nazbyt, ale vždy se našla část úrody, která se nepovedla. Aby se zabránilo plýtvání, nasypali Řekové do vína koření a zahřáli ho.
Svařené víno se stalo významnou součástí svátku Saturnalia ve starověkém Římě. Jde o oslavy zimního slunovratu, kdy se slaví odchod nejkratšího dne v roce a znovuzrození slunce. Později se z jednodenní oslavy stala prosincová týdenní slavnost, kdy konzumace vína měla pomoci zahnat zimní nemoci.
Svařené víno proti zimním neduhům
Koncem 4. století se tyto pohanské oslavy slunovratu propojily s křesťanstvím a oslavou Štědrého dne. Ve středověku se svařené víno stalo součástí oslav v celé Evropě. A právě ve středověku se tento nápoj hojně rozšířil, neboť se věřilo, že díky přidanému koření jsou lidé zdravější. Velkou výhodou byla také lepší chuť, přece jen tehdy nebyl výběr vín nijak velký.
Stejně jako dnes se ingredience lišily v závislosti na regionu, ale klíčovou složkou bylo horké červené víno smíchané s cukrem a mletým kořením, obvykle zázvorem, skořicí a pepřem, někdy i muškátovým oříškem a hřebíčkem.
Dnešní běžné vnímání svařeného vína pochází z viktoriánské Anglie. Jak uvádí server Vinepair, Charles Dickens ve své povídce Vánoční koleda z roku 1843 dokonce psal o verzi svařeného vína s názvem Smoking Bishop. Od té doby se spojení svařeného vína se svátky upevnilo.
Největšími konzumenty jsou Skandinávci
Svařené víno se konzumuje v mnoha evropských zemích, ale v některých více než v jiných. Podle webu Aveine.paris jsou největšími konzumenty skandinávské země, rozšířené je také v Německu a ve většině germánských zemí.
A konečně se svařené víno hodně konzumuje také ve Francii, kde se tradičně ochucuje skořicí. Tento nápoj se dokonce v 19. století podával v hostincích ve francouzských Alpách. Navíc překročil hranice do Itálie, kde mu italští barmani říkali „vin à la française“ (francouzské víno).
Většina dnešních moderních verzí obsahuje mimo skořice a muškátového oříšku také pomeranč a trochu portského nebo brandy. Přísady lze samozřejmě upravovat podle vlastní chuti, nicméně níže naleznete recept na jednu z verzí svařeného vína.
Recept na svařené víno s brandy
Na šest porcí budete potřebovat jednu láhev červeného vína (750 mililitrů), jeden pomeranč nakrájený na kolečka a další na ozdobení, šest celých hřebíčků, tři tyčinky celé skořice plus na ozdobu, tři badyány, čtvrt šálku medu a půl šálku brandy.
Ve středně velkém hrnci na mírném ohni smíchejte všechny ingredience. Přiveďte je k varu a poté snižte teplotu na středně nízkou. Na mírném ohni vařte 10 minut. Podávejte vždy teplé a ozdobte dalšími plátky citrusů a tyčinkami skořice.
Vyzkoušejte „svařák“ i z bílého vína
Jak již bylo řečeno, s ingrediencemi i jejich množstvím si můžete pohrát, například místo medu přidat hnědý cukr nebo k pomeranči přidat i citron. Svařené víno lze připravit také z bílého vína a podle některých je ještě chutnější.
Svařené bílé víno je známé také v Alsasku, v oblasti, kde bílé víno kraluje. Recept vyžaduje použití suchého bílého vína, například Rulandského bílého, smíchaného s pomeranči, citrony, skořicí a cukrem.
A k dobrému svařenému vínu se nehodí nic lepšího než chlebíčky, spekulky nebo skořicový či mandlový koláč. Obvykle se pije mimo hlavní jídlo, takže by se mělo podávat s nějaký jednodušším jídlem.
Zdroj: jstor.org, forbes.com, link.springer.com, theconversation.com, vinepair.com, delish.com, aveine.paris, vivino.com
Autor: Silvie Grulichová
