Obezita je rizikovým faktorem mnoha onemocnění a její zastoupení v populaci nebezpečně narůstá. Může za nadbytečná kila nedravý životní styl, nebo jsme tak trochu obětí svých genů?
Někdo dře, jinému jde hubnutí samo
O tom, že časté stravování v rychlém občerstvení a minimum fyzické aktivity má na nárůst obezity velký vliv, asi pochybuje málokdo.
Jenže jak je možné, že někdo, kdo má fyzicky náročnou práci a stravování si hlídá, kilogramy nabírá, a někdo sedící celý den v kanceláři, kdo se navečer nadlábne tím, co dům dal, si udržuje váhu víceméně stále stejnou?
Výsledky studií totiž ukazují, že nejen prostředí, ve kterém vyrůstáme, a náš pozdější životní styl, ale také genetická výbava, kterou chtě nechtě zdědíme, se na našem BMI výrazně podepisuje.
Genetické a sociální predispozice
Nedávná studie Neila Daviese ukázala, že míra vlivu prostředí nebo genetiky na to, zda se člověk stane obézním, se v průběhu života mění.
K provedení studie byly použity údaje z Národního průzkumu zdraví a vývoje MRC. To sledovalo počáteční vzorek 5 362 osob od jejich narození v roce 1946 až do současnosti.
Na základě těchto údajů vědci zkoumali, jak geny a sociální znevýhodnění (prostředí, ve kterém osoby vyrůstaly) souvisejí s tělesnou hmotností od dvou do 69 let věku.
Genetické riziko člověka shrnuli do takzvaného „polygenního skóre“, což je souhrn všech genů, které člověk má a které jsou spojeny s vyšší tělesnou hmotností.
Jaký byl dopad genetické zátěže?
Osoby s nejvyšším 25% genetickým rizikem obezity byly ve věku 63 let o 11,2 kg těžší než osoby s nejnižším 25% genetickým rizikem. Lidé, kteří v dětství pocházeli z nejvíce znevýhodněných rodin, byli ve věku 63 let v průměru o 7,4 kg těžší než lidé z nejvíce zvýhodněného prostředí.
Zatímco rozdíly v hmotnosti se s přibývajícím věkem účastníků výrazně zvětšovaly, genetické riziko předpovídalo pouze 10 % a sociální zázemí 4 % těchto rozdílů. To naznačuje, že na naši tělesnou hmotnost mají vliv i další faktory.
Na svoji váhu máme velký vliv
O tom, že je do velké míry možné genetické predispozice ovlivnit, promluvil biolog Jaroslav Petr v rozhovoru pro iDNES. Uvedl příklad jednovaječných dvojčat, která sdílí shodnou genetickou informaci.
„Jedno z nich však každý den vysedává v hospodě, kde vypije osm piv, šest malých rumů a vykouří dvacet cigaret, zatímco druhé dvojče žije zdravě, cvičí a trénuje na závody. Přestože mají stejnou dědičnou informaci, má ten první nadváhu, zvýšený krevní tlak a cholesterol. A ten druhý nic z toho nemá.“
Tento rozdíl vysvětluje schopnost buněk reagovat na vnější prostředí. Jak se buňky přizpůsobují environmentálním faktorům, mění také geny svoji aktivitu.
Skutečnost, že váhu ovlivňují faktory mimo naši kontrolu, je možná trochu demotivující, na druhou stranu jejich vliv není všemocný. Dostatek pohybu, zdravé stravování a pravidelný denní režim dokážou s váhou dělat zázraky. Akorát to některé bude bohužel stát větší úsilí.
Zdroj: The Conversation, iDNES, Pro ženy, Neil M. Davies, Polygenic and socioeconomic risk for high body mass index: 69 years of follow-up across life, 2022
Autor: Dominika Jandorová
