Také vlivem ekonomické krize více než polovina Čechů konzumuje prošlé potraviny. Zároveň však většina nerozlišuje mezi minimální trvanlivostí a datem spotřeby, což je důležitý ukazatel toho, zda je jejich požití bezpečné.
Rostoucí ceny potravin, z toho plynoucí velké nákupy potravin ve slevách se podepisují na množství konzumovaných prošlých potravin. Zatímco u některých výrobků toto chování nevadí, u jiných může ohrožovat naše zdraví.
Důležitý rozdíl ve značení
Zásadním rozdílem ve značení potravin, na který ale většina konzumentů nebere ohled, je to, zda je na nich uvedeno datum „minimální trvanlivosti“, nebo „spotřeby“.
Je-li potravina označena datem „minimální trvanlivosti“, její konzumace je po uvedeném datu pravděpodobně bezpečná. Patří mezi ně například jogurty, káva, med, máslo či uzeniny. V jogurtu po datu minimální trvanlivosti sice ubývají bakteriální kultury, to však nemá vliv na nezávadnost konzumace.
Pokud ale na obalu stojí datum „spotřeby“, v žádném případě potravinu po uvedeném datu nepožívejte. Mezi takto značené potraviny se řadí čerstvé maso, ryby, houby nebo výrobky z chladicího pultu.
Do třetí skupiny poté patří výrobky bez značení, žádné datum na nich tedy nenajdeme. Ovoce, zelenina, pečivo, ocet, sůl, mouka či lihoviny by teoreticky měly vydržet neomezeně dlouho.
Co u prošlých potravin zkontrolovat?
U konzumace prošlých potravin s „minimální trvanlivostí“, ale i těch neoznačených se vždy řiďte selským rozumem a smysly, radí i web Potravinářské poradenství.
Potraviny musí být v originálním, nepoškozeném obale. Samozřejmě v nich nesmí být přítomni škůdci, například larvy molů. Konzervy nesmí být nafouklé a u zavařenin zkontrolujte, zda není nafouklé či odfouklé víčko.
Potraviny prozkoumejte i smysly. Nezapáchají? Není na nich plíseň? Chutnají tak, jak by správně měly? Pak vám jejich konzumace pravděpodobně neuškodí.
Zdroj: Potravinářské poradenství, Ekomarket, dTest, TN.cz, CNN
Autor: Dominika Jandorová
