Chutná všem a jeho výroba je snadná. Právě proto je to na podzim a v zimě jeden z nejoblíbenějších dezertů, které si lidé doma pečou. Stačí se naučit udělat dobré těsto a mít po ruce pár jablek, skořici, hrozinky a třeba pár ořechů.
Sladká vláčná dobrota se v české kuchyni zabydlela
Někdo má tuto dobrotu nejraději, když se ještě horká vytáhne z trouby. Pro jiné může být štrúdl neodolatelný až druhý den, kdy krásné zvláční, a každé sousto je tak doslova hebkým a sladkým pohlazením pro chuťové pohárky.
Závin se v české kuchyni zabydlel už před mnoha lety a každá kuchařka má svůj oblíbený recept, který si často i vylepšuje. Nejčastějším ovocem, které se do závinu dává, jsou jablka. Určitě je chutný i z hrušek nebo meruněk, ale jablko je v oblibě nejvíce. Existují také varianty s tvarohem nebo mákem. Moderní gastronomie potom přináší i závin ve slané variantě, třeba se špenátem.
Od Turků se Maďaři naučili těsto a vymysleli náplň
Přestože kromě českých buchet, které si v pohádkách Honza bere do světa, je jablečný závin silně v naší kuchyni zakořeněný, nevznikl u nás. Jeho cesta k nám vedla z Rakouska, kde ho můžete ochutnat jako Apfelstrudel. Do Rakouska se pravděpodobně dezert dostal z Turecka nebo Maďarska. Tažené těsto, které bylo pro závin základem, než ho částečně vytlačilo listové těsto, je to stejné, které se používá na přípravu turecké baklavy, píše web iReceptář.
O Turcích je známo, že šlo o velmi divoký a výbojný národ, který často válčil na cizích územích. Vojsko mělo ve zvyku brát si na výpravy i své kuchaře a pekaře, a tak se tažené těsto (filo) dostalo i do Maďarska. Tam ho odkoukali a začali používat. A jak šel čas, nacházelo stále více využití a přibývalo náplní.
V sousedním Rakousku si také rádi pochutnávají na sladkém, a tak se závin brzy dostal hned za věhlasným dortem od Sachra do vídeňských kaváren a cukráren.
Tažené těsto je levné a není náročné na přípravu
Přestože moderní hospodyňky si trochu usnadňují práci a dávají přednost listovému těstu, které mohou koupit dokonce rozválené, tradičně je pro výrobu lahodného závinu nejlepší tažené těsto. A čím je tenčí, tím je závin lahodnější.
Příprava těsta
K zvládnutí takového těsta je potřeba jen trochu zručnosti a cviku. Těsto by se mělo zpracovávat pouze rukou a vytahovat na tenčí a tenčí plát. Vůbec nic se ale nestane, když práci vykoná váleček na těsto. Jen se na něj nesmí moc tlačit, a tak jde především o trpělivost. Těsto se rozválí od středu po okraje, případně vytahuje rukou. Když se protrhne, není to žádná tragédie a otvor se opraví záplatou z těsta, které se odřízne z okrajové části.
Co je potřeba na výrobu taženého těsta
K upečení vláčného štrúdlu stačí 380 g hladké mouky, 125 ml vlažné vody, 2 lžičky změklého másla, sádla nebo oleje, lžička citronové šťávy, 1 až 2 vejce, špetka soli a na potření asi 100 ml rozpuštěného másla.
Do mouky vysypané na válu se udělá důlek a do něj se přidá sůl, voda, citronová šťáva, vejce a tuk. Těsto se začne zpracovávat přímo na vále. Může se přidat voda dle potřeby, aby bylo vláčné. Ke zpracování surovin na dobré těsto by mělo stačit 15 minut. Poté se těsto vytvarované do dvou malých bochánků nechá chvíli odpočívat. Čas se dá využít pro přípravu náplně.
Podle tradice se těsto táhlo na čisté utěrce, která se posype moukou. Bochánek se nejdříve rozválí válečkem a poté vytahuje ručně. Z praktického hlediska je dobré dát těstu tvar obdélníku.
Těsto se pomaže máslem, po položení náplně se udělá s pomocí utěrky nohavice. Zavinuté těsto se přenese na plech a potře máslem. Aby nedošlo k popraskání nohavice, udělají se do nohavice vidličkou otvory, aby měla pára kudy odcházet. Peče se asi 10 minut na 200 °C a posléze 40 až 45 minut na 180 °C. Asi v polovině pečení se štrúdl potře máslem a po upečení znovu.
Autor: Lída Kropáčková
